Návykové nemoci

K rizikům při užívání jakékoli návykové látky patři akutní intoxikace - může vzniknout u kohokoli při užití většího množství dané látky, nebo snížené tolerance vůči této látce. Při dlouhodobějším nekritickém užívání syndrom závislosti či odvykací stav z náhlého vysazení této látky,který má četné tělesné i psychické příznaky.Tyto příznaky jsou léčitelné, pokud se však v rámci terapie nedojde ke snaze o  dlouhodobou abstinenci, bývá léčba jen částečně efektivní.

Závislost na alkoholu

Zneužívání legálních látek, jako je alkohol a závislost na něm je fenomén často velmi podceňovaným. Mnoho klientů se dostává do péče odborníků příliš pozdě, často již ve stavu závažného tělesného postižení vzniklého na podkladě závislosti. U závislého člověka dochází k rozvoji odvykacích stavů, pokud není tělu dodána daná látka, v tomto případě alkohol. Příznaky odvykacího stavu bývají nejčastěji třes (jazyka, prstů), nespavost, bolest hlavy, pocení, rozvoj depresivní čí úzkostné symptomatiky.

Dále dochází k problémům v sociální oblasti a fungování člověka je narušeno v souvislosti s užíváním dané látky. U závislého člověka se objevuje bažení (craving) po návykové látce. 

Těžké abstinenční stavy, z nichž nejzávažnější je delirium třemene (charakterizované třesem, pocením, halucinacemi) vyžadují hospitalizaci a farmakoterapii. Lehčí odvykací stavy lze zvládnout ambulantně. V období abstinence je hlavním způsobem léčby psychoterapie doplněná farmakoterapií. Pro klienty se závislostní problematikou existují i různé svépomocné skupiny. Pokud selže ambulantní léčba, je vhodné zvážit léčbu lůžkovou.V naši ambulanci se věnujeme jak ambulantní složce, tak jsem schopni zprostředkovat komplexní léčbu závislostí na lůžkovém oddělení.

Závislost na benzodiazepinech

(diazepam, neurol, oxazepam, lexaurin...)

Tyto léky jsou běžně a správně užívány jako přechodná, podpůrná medikace při léčbě depresivních a úzkostných stavů a dalších psychiatrických diagnóz, avšak samy o sobě daný problém neřeší.

Většinou jsou předepisovány spolu s jinými léky a slouží k překlenutí akutního stavu, případně jako „pohotovostní“ při náhlém zhoršení stavu, úzkosti. Ve chvíli, kdy je stav nemocného zlepšen (nálada projasněna, spánek upraven), mají být postupně vysazeny. Pokud jsou užívány dlouhodobě (měsíce), jejich účinnost se snižuje a pro stejný efekt je potřeba léky navyšovat. Z tohoto důvodu nejsou vhodné pro dlouhodobou léčbu. Jejich snižování a vysazování při dlouhodobém užívání bývá velice nepříjemné, provázené abstinenčními příznaky- pocity úzkosti, třesem, nespavostí. Velice jednoduše by se dalo shrnout pravidlo pro užívání těchto léků do následujícího přísloví: „dobrý sluha, ale zlý pán“.

Závislost na nelegálních návykových látkách

Mezi u nás dostupné často zneužívané návykové látky patří zejména kanabinoidy, opiáty a stimulancia.

Závislost na opiátech (např. heroinu)

Závažné a velice nepříjemné jsou odvykací stavy, při kterých dochází k bolestem a křečím. Jejich léčba probíhá většinou během hospitalizace pomocí farmakoterapie. Léčba závislosti na opiátech směřuje buď k dosažení abstinence, nebo k převedení na substituční terapii.

Závislost na stimulanciích (např. pervitinu)

Závažné stavy způsobuje intoxikace těmito látkami, při které se často objevují stavy pronásledování zvané „stíhy“, pocity zvýšené energie a euforie. Častá bývá agrese. Můžou se objevit i halucinace. Většinou odeznívají během několika dní. Při dlouhodobém užívání výše uvedené příznaky přetrvávají i během abstinence, tento stav se nazývá toxická psychóza a je nutná farmakoterapie. I u dlouhodobě (roky) abstinujícího pacienta může nastat krátký psychotický stav, zvaný flashback.

Závislost na kanabinoidech (např. marihuaně)

Kanabinoidy většinou vyvolávají problémy u dlouholetých pravidelných uživatelů v oblasti sociálního fungování, dochází ke zhoršování paměti, nálady, objevují se deprese a úzkosti. Může dojít ke zhoršení psychického stavu ve smyslu halucinací a paranoie, jako bylo popsáno u stimulancií.

Léčba závislosti na nelegálních drogách (mimo kanabinoidů) probíhá většinou ústavní formou, nejprve je nutná detoxifikace, často za pomoci farmakoterapie, následuje náhledová psychoterapie nad užíváním látky. Často je nutné pokračování léčby v terapeutické komunitě.