Poruchy osobnosti

Osobnostní poruchy u klientů představují povahové odchylky vytvářející nevyváženou osobnost, u níž jsou některé její složky příliš zdůrazněny a jiné potlačeny. Pro okolí bývají v chování těchto lidí nejvíce patrné zakořeněné, stereotypní a neměnné způsoby chování a reagování na široký okruh různých situací.

Díky tomuto omezenému repertoáru reakcí mívají tito lidé často problémy vyrovnat se s obtížnými situacemi, nebo na ně (ve snaze je zvládnout) reagují způsobem, který ubližuje jim, nebo lidem v okolí. Porucha osobnosti tedy ovlivňuje veškeré oblasti života daného člověka a jeho chování také často výrazně ovlivňuje životy ostatních. Protože vlastnosti, které okolí hodnotí jako „poruchové“ jsou součástí osobnosti daného člověka, on je obvykle vnímá jako normální, jemu vlastní. A to i přesto, že vedou ke konfliktům s ostatními, což mu způsobuje bolest a utrpení. Stává se tedy, že lidé s poruchou osobnosti nevidí problém u sebe, ale u ostatních. Podle převládajících projevů v chování se dělí na několik subtypů.

  • Pro člověka s paranoidní poruchou osobnosti je typická podezřívavost a sklon překrucovat a mylně interpretovat neutrální nebo přátelsky laděné chování druhých jako nepřátelské, pohrdavé. Lidé s touto poruchou jsou nedůvěřiví k druhým a nadměrně citliví k odmítnutí.
  • Pro lidi se schizoidní poruchou osobnosti je charakteristický emoční chlad, odstup, omezená schopnost vyjadřovat city vůči jiným lidem, uzavřenost, nadměrný únik do fantazie, nedostatek touhy po vztazích.
  • Člověk s dissociální poruchou osobnosti uspokojuje vlastní potřeby bez ohledu na jiné, je nezodpovědný a bezohledný vůči společenským normám, pravidlům a závazkům, častá je neschopnost udržovat trvalé vztahy, je nízká tolerance k frustraci, nízký práh pro uvolnění agrese a násilí.
  • Pro hraniční poruchu osobnosti je typická nestabilita v projevech chování, emocí i ve vztazích k ostatním lidem. Tyto vztahy jsou často velice intenzivní, ale nestálé. U těchto klientů jsou časté sklony k sebepoškozování a chronické pocity prázdnoty. Slovo hraniční znamená, že se lidé s touto diagnózou mohou velice snadno ocitnout na hranici psychózy.
  • Pro histrionskou poruchu osobnosti je charakteristická teatrálnost, přehnaný projev emocí, nedostatečná racionální kontrola, citová zranitelnost, mělká labilní emotivita. Častá je nespokojenost s tím, jak věci vypadají, časté jsou též problémy v mezilidských vztazích.
  • Klient s anankastickou poruchou osobnosti je typický perfekcionista, zabývá se detaily na úkor kvality, pravidly. Je nadměrně svědomitý, puntičkář. Ve svých postojích je rigidní, mívá nerozumné požadavky týkající se např. práce u druhých.
  • Klient se závislou poruchou osobnosti vytváří závislé vztahy, ponechává odpovědnost za důležitá životní rozhodnutí osobám, na nichž je závislý, podřizuje jim vlastní potřeby, má přehnané obavy, že bude opuštěn a nebude schopen se o sebe postarat.

Léčba a pomoc lidem s poruchou osobnosti bývá velmi zdlouhavá, uplatňuje se zejména psychoterapie. Pacienti s diagnózou poruchy osobnosti mívají nižší frustrační toleranci, hůře zvládají málo strukturované a nové situace, častěji se depresivně či úzkostně dekompenzují, následně důležitou roli hraje farmakoterapie.